{"id":118,"date":"2025-07-28T16:06:25","date_gmt":"2025-07-28T16:06:25","guid":{"rendered":"https:\/\/www.boulderccino.cz\/?p=118"},"modified":"2025-07-28T16:22:55","modified_gmt":"2025-07-28T16:22:55","slug":"vystup-na-grossglockner","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.boulderccino.cz\/?p=118","title":{"rendered":"V\u00fdstup na Grossglockner"},"content":{"rendered":"\n

Nejvy\u0161\u0161\u00ed horu Rakouska Grossglockner s jeho 3798 metry jsem m\u011bla v merku u\u017e od d\u011btstv\u00ed, kdy jsem tehdy s rodi\u010di nav\u0161t\u00edvila Grossglockner High Alpine Road a vyhl\u00eddku z Kaiser-Franz-Josefs-H\u00f6he<\/em>. Pamatuji si, jak mi t\u00e1ta s respektem p\u0159ekl\u00e1dal jm\u00e9no hory jako Velk\u00fd Zvon\u00edk. Hora byla z t\u00e9 strany opravdu impozantn\u00ed a j\u00e1 si tehdy um\u00ednila, \u017ee jednou na Grossglockner vylezu. Roky v\u0161ak plynuly, kolena za\u010dala bolet a tento pl\u00e1n se postupn\u011b rozplynul. Z\u016fst\u00e1val jen jako jak\u00fdsi bl\u00e1hov\u00fd sen „n\u011bkdy v budoucnu“. <\/p>\n\n\n\n

Pak jsem potkala Ondru a z m\u00e9ho bl\u00e1hov\u00e9ho snu se stalo „P\u0159\u00ed\u0161t\u00ed l\u00e9to jedeme na Grossglockner a rovnou St\u00fcdlgratem, proto\u017ee norm\u00e1lka je nuda a taky St\u00fcdlgrat zn\u00ed jako \u0161tr\u016fdl, ten si tam mus\u00edme d\u00e1t“. Tak\u017ee tak.<\/p>\n\n\n\n\n\n\n

\n
\"\"<\/figure>\n<\/div>\n\n\n

Mapa trasy ze St\u00fcdlh\u00fctte v\u00fdstup p\u0159es St\u00fcdlgrat na vrchol Grossglockneru, pl\u00e1n byl sestup norm\u00e1lkou p\u0159es Erzherzog-Johann-H\u00fctte a ledovec K\u00f6dnitzkees zp\u011bt na St\u00fcldh\u00fctte a rovnou dol\u016f na parkovi\u0161t\u011b u Lucknerhausu. (zdroj: mapy.cz)<\/em><\/p>\n\n\n\n

P\u0159esp\u00e1n\u00ed na St\u00fcdlh\u00fctte jsme si zarezervovali n\u011bkdy v lednu. Je to pot\u0159eba, proto\u017ee v sezon\u011b tam b\u00fdv\u00e1 narv\u00e1no. V pr\u016fb\u011bhu roku jsem se na v\u00fdstup sna\u017eila p\u0159ipravovat. Hlavn\u011b tedy posilovat levou nohu, u kter\u00e9 m\u011b zlob\u00ed koleno. P\u00e1r t\u00fddnu p\u0159ed v\u00fdstupem jsme jeli pro tr\u00e9nink na Hochk\u00f6nig a do hor Severn\u00ed Makedonie, kde jsem z\u00edskala pot\u0159ebnou fyzi\u010dku.<\/p>\n\n\n\n

Jak se bl\u00ed\u017eil term\u00edn v\u00fdstupu, sledovali jsme s m\u00edrnou \u00fazkost\u00ed po\u010das\u00ed. P\u0159edpov\u011b\u010f nebyla nic moc, v\u0161echny po\u010dasoidn\u00ed webovky hl\u00e1sily d\u00e9\u0161\u0165 a mo\u017en\u00e1 i sn\u00edh v den v\u00fdstupu. Pak se to ust\u00e1lilo na tom, \u017ee v den v\u00fdstupu m\u00e1 za\u010d\u00edt pr\u0161et snad a\u017e kolem poledne. Po\u010d\u00edtali jsme si dop\u0159edu, v kolik hodin bychom m\u011bli b\u00fdt na vrcholu a \u0159ekli jsme si, \u017ee bychom m\u00edrn\u00fd d\u00e9\u0161\u0165 p\u0159i sestupu snad m\u011bli zvl\u00e1dnout. <\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>
\n

Den p\u0159ed v\u00fdstupem jsme vyrazili po 8 r\u00e1no z parkovi\u0161t\u011b u Lucknerhausu. Hned se n\u00e1m naskytl v\u00fdhled na vrchol na\u0161\u00ed cesty (a taky naposledy, ale nebudu p\u0159edb\u00edhat). Cesta na St\u00fcdlh\u00fctte n\u00e1m trvala 2 hodiny. Nejd\u0159\u00edve vede pod\u00e9l potoka K\u00f6dnitzbach po zpevn\u011bn\u00e9 cest\u011b, kter\u00e1 po chv\u00edli za\u010dne strm\u011b stoupat a\u017e k chat\u011b Lucknerh\u00fctte. Od t\u00e9to chaty se cesta m\u011bn\u00ed v p\u011b\u0161inku, kter\u00e1 se vine nejprve travnat\u00fdmi svahy, pot\u00e9 p\u0159ech\u00e1z\u00ed v su\u0165. Po cest\u011b n\u00e1s doprov\u00e1zelo vol\u00e1n\u00ed m\u00edstn\u00edch svi\u0161\u0165\u016f, kte\u0159\u00ed pob\u00edhali po svaz\u00edch a nevypadali, \u017ee by z n\u00e1s m\u011bli velk\u00fd strach. K chat\u011b Studlh\u00fctte jsme dorazili v p\u016fl 11. K Ondrov\u011b nelibosti bohu\u017eel nebyla vyrobena ze \u0161tr\u016fdl\u016f. Podle m\u011b ale p\u0159ecijen trochu \u0161tr\u016fdl tvarov\u011b p\u0159ipom\u00edn\u00e1. Nebo alespo\u0148 tvarohov\u00fd z\u00e1vin.<\/p>\n<\/div><\/div>\n\n\n\n

<\/p>\n\n\n

\n
\"\"<\/figure>\n<\/div>\n\n\n

St\u00fcdlh\u00fctte (\u0160tr\u016fdlh\u00fctte)<\/em><\/p>\n\n\n\n

Na St\u00fcdlh\u00fctte jsme zjistili, \u017ee nem\u00e1me rezervaci, proto\u017ee n\u00e1m byla omylem zru\u0161ena. Na\u0161t\u011bst\u00ed se ale lid\u00e9 nechali vyd\u011bsit nejistou p\u0159edpov\u011bd\u00ed, a tak pro n\u00e1s m\u00edsto na nocleh m\u011bli.<\/p>\n\n\n\n

Zbytek dne jsme str\u00e1vili pol\u00e9vkou, luftov\u00e1n\u00edm chodidel, \u0161tr\u016fdlem, k\u00e1vou, limon\u00e1dou a n\u00e1cvikem nav\u00e1z\u00e1n\u00ed na ledovci. Taky jsme se podle YouTube videa na prostranstv\u00ed p\u0159ed chatou u\u010dili, jak si zav\u00e1zat p\u0159ebyte\u010dn\u00e9 lano na t\u011blo, aby n\u00e1m nep\u0159ek\u00e1\u017eelo v ch\u016fzi, a\u017e polezeme na h\u0159ebeni (jsme jenom m\u00edrn\u00ed amat\u00e9\u0159i).<\/p>\n\n\n\n

Chata St\u00fcdlh\u00fctte je proslaven\u00e1 svou kuchyn\u00ed. M\u011bli jsme polopenzi (ve\u010de\u0159e + sn\u00eddan\u011b) a sou\u010d\u00e1st\u00ed ve\u010de\u0159e byl sal\u00e1tov\u00fd bufet, pol\u00e9vka a volba ze t\u0159\u00ed hlavn\u00edch j\u00eddel, z nich\u017e jedno bylo vegetari\u00e1nsk\u00e9. V\u0161echno bylo naprosto v\u00fdborn\u00e9 a i jako vegetari\u00e1n jsem se najedla do sytosti. Po ve\u010de\u0159i jsme si zab\u011bhli na dechberouc\u00ed v\u00fdhled na ledovec Teischchnitzknees p\u00e1r minut od chaty. Pak p\u0159ipravit v\u011bci na v\u00fdstup, abychom se r\u00e1no nezdr\u017eovali a nocleh p\u0159ed 9 ve\u010der.<\/p>\n\n\n

\n
\"\"<\/figure>\n<\/div>\n\n\n

Vyhl\u00eddka na ledovec Teischchnitzknees<\/em> a z n\u011bj<\/em> vyt\u00e9kaj\u00edc\u00ed Teischnitzbach<\/em><\/p>\n\n\n\n

\n

Ve 4 bud\u00ed\u010dek, \u00fakol byl 1) zabalit se a 2) oble\u010den\u00ed a p\u0159ipraven\u00ed dorazit na sn\u00eddani. V noci jsem bohu\u017eel moc nespala, v na\u0161\u00ed nocleh\u00e1rn\u011b se st\u00e1le n\u011bkdo vrt\u011bl na paland\u00e1ch, sv\u00edtil a chr\u00e1pal. Venku byl siln\u00fd v\u00edtr. \u0160punty do u\u0161\u00ed toho moc neodst\u00ednily. M\u011bla jsem obavy, v jak\u00e9 fyzick\u00e9 kondici budu, kdy\u017e jsem spala asi jen hodinu. Ale kafe to r\u00e1no trochu spravilo. V 5 jsme vyrazili vzh\u016fru k ledovci Teischchnitzknees<\/em>. Po\u010das\u00ed vypadalo docela dob\u0159e. V\u00edtr se k r\u00e1nu trochu zpomalil a nepr\u0161elo. U ledovce jsme byli za cca 20 minut. D\u00e1l jsme pokra\u010dovali ji\u017e s ma\u010dkami, nav\u00e1z\u00e1ni na lano. \u0160la jsem prvn\u00ed jako v\u00e1hov\u011b leh\u010d\u00ed \u010dlen lanov\u00e9ho dru\u017estva a v \u0161eru hledala stopy dru\u017estva p\u0159ed n\u00e1mi. Sn\u00edh byl na ledovci tvrd\u00fd, trhliny byly dob\u0159e vid\u011bt, tak\u017ee jsem nemusela cestu p\u0159\u00edli\u0161 hledat.<\/p>\n<\/div>

\"\"<\/figure><\/div>\n\n\n\n

<\/p>\n\n\n\n

Pod St\u00fcdlgrat jsme dorazili kolem p\u016fl 7. V\u00fdstup na ledovci mi dal docela zabrat. Pr\u00fd jsem „mohla“ j\u00edt klidn\u011b rychleji, ale moc mi to ne\u0161lo. Mysl\u00edm, \u017ee se tam projevilo nevysp\u00e1n\u00ed a nekone\u010dn\u00e1 monot\u00f3nnost \u0161lap\u00e1n\u00ed nahoru do svahu po b\u00edl\u00e9m povrchu. S n\u00e1mi nastupovaly na h\u0159eben dal\u0161\u00ed skupiny, v\u0161echny jsme pustili p\u0159ed sebe, byly rychlej\u0161\u00ed i na ledovci. Jedna skupina se pak u n\u00e1stupu na sk\u00e1lu rozhodla, \u017ee to rad\u011bji oto\u010d\u00ed. Jak za\u010dalo sv\u00edtat, za\u010dal se otev\u00edrat v\u00fdhled na hory kolem a tak\u00e9 na mrak, kter\u00fd obklopoval vrchol Grossglockneru.<\/p>\n\n\n

\n
\"\"<\/figure>\n<\/div>\n\n\n

Nad ledovcem Teischchnitzknees pod n\u00e1stupem na h\u0159eben St\u00fcdlgratu. <\/em><\/p>\n\n\n\n

Tady jsme se prohodili a prvolezec byl Ondra. N\u00e1stup byl trochu t\u011b\u017e\u0161\u00ed, ne\u017e jsme \u010dekali, ale na\u0161t\u011bst\u00ed to brzy zlehklo. Chv\u00edli po 8 jsme dorazili do Fr\u00fchst\u00f6cksplatz, do m\u00edsta, kam kdy\u017e \u010dlov\u011bk doraz\u00ed nad 3 hodiny od chaty, m\u011bl by to v z\u00e1jmu bezpe\u010dnosti oto\u010dit zp\u00e1tky. D\u00e1l to toti\u017e bude ji\u017e t\u011b\u017e\u0161\u00ed a obt\u00ed\u017en\u011bj\u0161\u00ed pro p\u0159\u00edpadn\u00fd n\u00e1vrat. My jsme tu byli za 3 hodiny a 5 minut. Dali jsme si tu prvn\u00ed ty\u010dinku a \u0161li d\u00e1l.<\/p>\n\n\n

\n
\"\"<\/figure>\n<\/div>\n\n\n

<\/p>\n\n\n

\n
\"\"<\/figure>\n<\/div>\n\n\n

Jeden z posledn\u00edch v\u00fdhled\u016f na h\u0159eben St\u00fcdlgratu. <\/em><\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>
\n

Nad sn\u00edda\u0148ov\u00fdm platzem jsme vstoupili do mlhy. T\u00edm skon\u010dil ve\u0161ker\u00fd v\u00fdhled a ubylo tedy i expozice h\u0159ebene. Zhruba od poloviny cesty tak\u00e9 za\u010dal na z\u00e1padn\u00ed stran\u011b h\u0159ebene foukat studen\u00fd v\u00edtr, co\u017e n\u00e1m trochu ub\u00edralo na mor\u00e1lce. Lezlo se ale dob\u0159e, sk\u00e1la byla vesm\u011bs such\u00e1. Na dvou kl\u00ed\u010dov\u00fdch m\u00edstech jsme se rozhodli jistit, jinak jsme postupovali soub\u011b\u017en\u011b nav\u00e1z\u00e1ni na lano s pr\u016fb\u011b\u017en\u011b cvaknut\u00fdmi preskami do sla\u0148\u00e1k\u016f \u010di kovov\u00fdch ty\u010d\u00ed. Na vrcholu jsme byli ve t\u0159i\u010dtvrt\u011b na 11. Moc dlouho jsme tam necht\u011bli z\u016fst\u00e1vat z d\u016fvodu v\u011btru a obav z odpoledn\u00edho de\u0161t\u011b. Tak\u00e9 nebylo na co se d\u00edvat, v\u0161echno bylo v mlze.<\/p>\n<\/div><\/div>\n\n\n\n

<\/p>\n\n\n\n

\n

Dol\u016f jsme sestupovali po norm\u00e1lce, kter\u00e1 vedla nejprve na Kleinglockner. Zde jsme potkali p\u00e1r lid\u00ed, kte\u0159\u00ed vych\u00e1zeli nahoru pr\u00e1v\u011b norm\u00e1lkou. Sledovali jsme kovov\u00e9 ty\u010de, kter\u00e9 ozna\u010dovaly cestu dol\u016f. N\u011bkde za Kleinglocknerem n\u00e1s dohnala trojice Francouz\u016f, z nich\u017e jeden se tv\u00e1\u0159il, \u017ee v\u00ed, co d\u011bl\u00e1 a poradil n\u00e1m, abychom m\u00edsto strm\u00e9ho sestupu doleva pokra\u010dovali po h\u0159ebeni zna\u010den\u00fdm ty\u010dema. Zd\u00e1lo se n\u00e1m to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, ale byl velmi urputn\u00fd a upozor\u0148oval n\u00e1s na p\u0159\u00edpadn\u00e9 hroz\u00edc\u00ed nebezpe\u010d\u00ed. Sestupovali jsme tedy po v map\u011b nezakreslen\u00e9 cest\u011b, ter\u00e9n byl hodn\u011b rozsypan\u00fd, ale dalo se to. V jeden moment jsem v\u0161ak \u0161patn\u011b \u0161l\u00e1pla a shodila dol\u016f k\u00e1men, kter\u00fd Ondru minul z m\u00e9ho pohledu docela t\u011bsn\u011b. <\/p>\n<\/div>

\"\"<\/figure><\/div>\n\n\n\n

Zm\u00edn\u011bn\u00fd Francouz se n\u00e1s dole pod h\u0159ebenem je\u0161t\u011b pokou\u0161el hn\u00e1t jinudy, ne\u017e vedla cesta. Rozhodli jsme se ho ji\u017e ignorovat. Po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b se mlha rozestoupila a p\u0159ed n\u00e1mi se vyno\u0159ila chata Erzherzog-Johann-H\u00fctte, nejv\u00fd\u0161e polo\u017een\u00e1 chata v Rakousku (3454 m). Kr\u00e1tk\u00e9 ob\u010derstven\u00ed, vyfocen\u00ed v\u00fdhledu z okna ze z\u00e1chodu do sb\u00edrky (foto nep\u0159ilo\u017eeno) a n\u00e1sledn\u011b jsme pokra\u010dovali cestou 712 po ledovci K\u00f6dnitzkees dol\u016f zp\u011bt na St\u00fcdlh\u00fctte. <\/p>\n\n\n

\n
\"\"<\/figure>\n<\/div>\n\n\n

Sestoupili jsme pod mrak a naskytl se n\u00e1m v\u00fdhled na ledovec K\u00f6dnitzkees (tamtudy p\u016fjdeme dol\u016f).<\/em><\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>
\n

Na ledovec se sestupovalo po jednoduch\u00e9 ferrat\u011b (zna\u010dena jako B, ale cesta 712 se brzy odpojuje, horn\u00ed \u00fasek je sp\u00ed\u0161e A). Cesta po ledovci dol\u016f byla ji\u017e bez obt\u00ed\u017e\u00ed a\u017e na rozm\u011bkl\u00fd sn\u00edh, kv\u016fli kter\u00e9mu jsme se ob\u00e1vali zeshora padaj\u00edc\u00edch kamen\u016f. N\u011bkter\u00e1 m\u00edsta jsme proto pro\u0161li rychleji. Pak jsme do\u0161li na rovinu, kde jsme mohli i sundat ma\u010dky. Hodn\u011b n\u00e1m to pod nohama t\u00e1lo, co\u017e je sice smutn\u00e9, ale fotogenick\u00e9, tak\u017ee jsem po\u0159\u00e1d zastavovala a fotila. Asi dvacet minut p\u0159ed chatou St\u00fcdlh\u00fctte n\u00e1s chytil slibovan\u00fd d\u00e9\u0161\u0165, posledn\u00ed v\u00fd\u0161kov\u00e9 metry jsme tedy klesali sprintem (Ondra) a rychlej\u0161\u00ed ch\u016fz\u00ed (j\u00e1). <\/p>\n<\/div><\/div>\n\n\n\n

\n
\"\"<\/figure>\n\n\n\n
\"\"<\/figure>\n\n\n\n
\"\"<\/figure>\n<\/figure>\n\n\n\n

Na chat\u011b jsme si vyzvedli ulo\u017een\u00e9 v\u011bci, kter\u00e9 jsme necht\u011bli tahat s sebou nahoru na vrchol, a po uklidn\u011bn\u00ed po\u010das\u00ed jsme vyrazili na sestup dol\u016f do \u00fadol\u00ed. Tak t\u0159eba zase n\u011bkdy p\u0159\u00ed\u0161t\u011b, Zvon\u00edku. <\/p>\n\n\n

\n
\"\"<\/figure>\n<\/div>\n\n\n

PS: Doma jsme hledali trasu, kterou n\u00e1m Francouz vyradil a nikde tuhle variantu nena\u0161li. Bu\u010f byla tedy relativn\u011b nov\u00e1 nebo n\u00e1m poradil blb\u011b… <\/p>\n\n\n\n

<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Nejvy\u0161\u0161\u00ed horu Rakouska Grossglockner s jeho 3798 metry jsem m\u011bla v merku u\u017e od d\u011btstv\u00ed, kdy jsem tehdy s rodi\u010di nav\u0161t\u00edvila Grossglockner High Alpine Road a vyhl\u00eddku z Kaiser-Franz-Josefs-H\u00f6he. Pamatuji si, jak mi t\u00e1ta s respektem p\u0159ekl\u00e1dal jm\u00e9no hory jako Velk\u00fd Zvon\u00edk. Hora byla z t\u00e9 strany opravdu impozantn\u00ed a j\u00e1 si tehdy um\u00ednila, \u017ee jednou na Grossglockner vylezu. Roky v\u0161ak plynuly, kolena za\u010dala bolet a tento pl\u00e1n se postupn\u011b rozplynul. Z\u016fst\u00e1val jen jako jak\u00fdsi bl\u00e1hov\u00fd sen „n\u011bkdy v budoucnu“.<\/p>\n

Pak jsem potkala Ondru a z m\u00e9ho bl\u00e1hov\u00e9ho snu se stalo „P\u0159\u00ed\u0161t\u00ed l\u00e9to jedeme na Grossglockner a rovnou St\u00fcdlgratem, proto\u017ee norm\u00e1lka je nuda a taky St\u00fcdlgrat zn\u00ed jako \u0161tr\u016fdl, ten si tam mus\u00edme d\u00e1t“. Tak\u017ee tak.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":119,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[4],"tags":[],"class_list":["post-118","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-mountains"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.boulderccino.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/118","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.boulderccino.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.boulderccino.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.boulderccino.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.boulderccino.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=118"}],"version-history":[{"count":9,"href":"https:\/\/www.boulderccino.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/118\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":155,"href":"https:\/\/www.boulderccino.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/118\/revisions\/155"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.boulderccino.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/119"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.boulderccino.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=118"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.boulderccino.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=118"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.boulderccino.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=118"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}